Monika Mundilová: „Psi jsou nedílnou součástí naší rodiny“

Máte rádi psí kamarády? Psi lidem dávají radost ze života a poskytují energii. Je to oboustranný tok přízně a pozitivních emocí. Pes je věrný tvor a náklonnost vám bohatě vrátí. V následujících řádcích si můžete přečíst autentické řádky ze života chovatelky, která si oblíbila plemeno Husky. Co takoví psi potřebují? Jaké návyky jim svědčí? To vše prozradila Monika Mundilová.

Co tě přivedlo ke psím sportům?

Pes byl na našem dvoře celý můj život. Taťka měl fenku německého ovčáka Bessinku. K té přibyl v mých 10 letech belgický ovčák Rexík, který se stal mým prvním pejskem vůbec. K němu jsem k 19. narozeninám dostala první papírovou fenku bílého švýcarského ovčáka Rikynku a s ní to všechno tak nějak opravdu začalo. Nejprve jsme chodili cvičit poslušnost na cvičák. Přestože nám to celkem šlo, tak jsme se mnohem raději dlouho procházeli v přírodě. Přes kamarádku jsem se dostala k dogtrekkingu. Tam jsem zjistila, že jsem náturou spíše vytrvalec a že chci chodit dlouhé závody na 80 a více kilometrů. Rikynka ani Rexík však moje nadšení nesdíleli, a tak jsem se začala poohlížet po psovi, kterého jen tak neuběhám. V užším výběru byl český horský pes, grónský pes a sibiřský husky. Nakonec vyhrál husky. Bezpochyby to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Atrey, Arwenka, Arlouš a Capri rozhýbali můj život. A to doslova! Nyní chodíme dogtrekking, věnujeme se závodům psích spřežení a individuálnímu mushingu. Vše děláme především pro radost z pohybu.

Kolik zvířat máš doma?

Momentálně mám doma pejsky čtyři, ale počty se rychle mění. První pejsek se jmenuje Saskatchewan Siwash Legend „Atrey“. Letos oslaví 7. narozeniny. Tento pes je velice chytrý a pracovitý. Můj nejlepší lídr. Po něm jsem si nechala prvorozenou dceru Goddess Arwen of Kim‘s Dream „Arwen“. Arwenka letos oslaví 5 let. Je to největší mazel smečky a má bezpochyby největší fanklub. Po Arwence jsem si doma nechala ze svého prvního vrhu „Arla“, celým jménem Arlo Belly Button Ruffian‘s Legend. Arloušovi budou letos 3 roky a zaujal ve smečce místo „dvorního šaška“. Moje psí rodinka pak v roce 2021 přijala mezi sebe fenku jménem „Kapri“ Capri Shadow of Wolf. Ta letos oslaví 6 let. Je to hodná a rozumná holčička, která velmi často běhá v lídru s Atreyem.

Každý pes má jinou povahu. Jak k nim přistupuješ z pohledu výchovy?

Hned na začátek je potřeba říci, že husky není plemeno, na které by fungoval cvičákový dril. Vyšlechtěn byl k úplně jinému účelu a je poměrně dost svobodomyslný. Co se osvědčilo mně, je dělat věci tak, aby je husky udělat chtěl. V praxi to znamená mít pořád mňamky v kapse a chválit, chválit a zase chválit. Husky si totiž velice dobře dokáže „spočítat“, jestli se mu vyplatí poslechnout, nebo ne.

Jak bys popsala svůj vztah ke psům? Pro někoho jsou součástí rodiny, máš to tak i ty?

Často o nich mluvím jako o svých dětech, takže ano. Jsou nedílnou součástí naší rodiny. Všichni je máme moc rádi!

Poradíš čtenářům nějaký výchovný postup, aby se pes nevymkl z poslušnosti a respektu vůči pánovi?

Pokud se mi něco osvědčilo, tak je to důslednost. Nastavit si jasná pravidla a ta dodržovat. Případně se nebát oslovit odborníky na dané plemeno.

Co obnáší kompletní trénink a jak často trénuješ?

My nejsme profíci, byť se čas od času ukážeme i na větších závodech. Je to pro nás opravdu hlavně zábava. Jak jsem zmínila výše, hýbeme se hlavně pro radost. Proto nerada používám výraz trénujeme. Zapřahám několikrát týdně. Když se chystáme na MIDové závody psích spřežení, tak klidně 4x i vícekrát týdně. Délku určuje většinou čas – abychom se dostali domů za světla. Před běháním pejsky alespoň 30-60minut zavodním troškou vody s konzervou. Po doběhnutí, když pejsci zlehka vychladnou, jim znovu nabídnu vodu s masem. Často také chodíme na dlouhé procházky. Není tak problém s pejsky nachodit a naběhat až 50 km týdně. Když se rtuť teploměru posune nad 15 stupňů, tak s pejsky chodím pouze na procházky, protože pak už je na ně příliš velké teplo.

Která vlastnost je na psech inspirující?

To, že žijí tady a teď. Neřeší, co bylo, neřeší, co bude – maximálně jestli dostanou večeři. Jsou bezprostřední, což o huskounech platí obzvlášť.

Je husky tvé nejoblíbenější plemeno?

Moje srdce teď patří plemeni sibiřský husky. Je to milé, veselé, vytrvalé, houževnaté plemeno, pro které je pohyb smyslem života. Do jisté míry se člověk huskymu musí přizpůsobit, ale kdo to udělá, tak už nechce jinak. Huskouní chlupy drží na všem kromě psa. Velká spousta těchto psů jsou pořádní mlsouni. Huskouní lidé se musí smířit s tím, že budou v ruce pořád nosit vodítko, protože není úplně rozumné huskyho pouštět na volno. Výjimky jsou, ale není jich příliš mnoho. Zahrada, kde žije husky, připomíná měsíční krajinu. Přítomnost huskyho na zahradě poznáte podle bytelného a pořádně vysokého plotu. Jsou to také výteční zpěváci, víte to? Mít huskouna je prostě radost a s každým dalším psem v rodině se radost násobí!

Na jakou medaili bys chtěla v dohledné době dosáhnout?

Pro mě je největší vítězství, když vidím, že jsou moji pejsci zdraví a spokojení. Cokoliv navíc je příjemný bonus, avšak pro nás nepodstatný.

Jak se ty i tvá psí smečka udržujete ve formě?

Už jen to, že jsme v podstatě pořád v pohybu a na čerstvém vzduchu nás udržuje ve skvělé formě. Pejskům i mně přibývají roky, proto jsem ráda, že existují doplňky stravy na klouby, jako je například Geloren. Jíme ho všichni, celá rodina!

Proč zrovna Geloren?

Geloren je opravdu cesta ke zdravým kloubům. V polovině února jsem s Arlem a Capri šla náročný 60km závod v Krkonoších. Šel se na podporu dětí po onkologické léčbě, a tak bylo víc než důležité ho dokončit. Zdolali jsme při něm poměrně vysoké převýšení a museli jsme se hodně brodit sněhem. Ani mě, ani pejsky však nebolely klouby. A to máme za sebou teprve první kúru! Mnohem lepší výkony podává i téměř sedmiletý Atrey. Bonus všeho je to, že Geloren prostě chutná, takže je pro mě i pro pejsky vlastně odměnou.